Edward Cullen & Bella Swan (3)

3. OTISK

Bella Swan
Šla jsem na hodinu zeměpisu, zabořená do svých myšlenek, když do mě někdo narazil. Byla to Alice Cullenová která spěchala do vedlejší třídy, když si mě všimla a pomohla mi zvednout, najednou se tak uplně zachvěla a zavřela oči.,,To nic.“ Řekla mi. ,,Já jsem Alice Cullen, ty jsi Bella, že? Můžu tě doprovodit na další hodinu?“ Samozřejmě jsem přijala protože jsem vubec nevěděla kde je. Ukázalo se že jde na stejnou hodinu a má prázdnou lavici. Sedla jsem si k ní a potichu jsme brebentily celou hodinu.
Další byl tělocvik. Věděla jsem že to bude hrůza, i když mám upíří schopnosti. Pořád se musím kontrolovat. Hlavně sílu a rychlost. Proto jsou často moje výkony hrozné. Naštěstí jsem nebyla v tělocvičně jediná s nadpřirozenými schopnostmi. Emett a Rosalie také cvičili jen aby se neřeklo. Emett se doslova tvářil jako kdyby to bylo to nejhorší, čím prošel. Potom jsme se rozdělili na čteveřice. Já byla ve dvojici s Mikem a Rose s Emettem.Hráli jsme ping pong ale přestalo nás to samotné bavit tak jsme šli hrát obíhačku s ostatními. Hra pěkně ubíhala a první kdo vypadl jsem byla já a hned po mě Rose. Sedla si vedle mě a začala si pobrukovat,,Debussy?“ zeptala jsem se a ona mi otráveně odpověděla.,,Edward, můj brácha, poslední dobou neposlouchá nic jiného a tahle skladba se mi uplně vryla do mozku, asi už se jí nikdy nezbavim.“ ,, A co jinak posloucháš“ začala jsem hovor ,, Nevím,co se najde mám ráda Vanessu May, znáš jí?“ ,,Jasně od témám snad všechny skladby“ ,, Zrovna vydala nové abum, nechceš ho vypálit?“ to mi vyrazilo dech, ještě že nemusím dýchat. ,, Jasně to by bylo super.“ Dál jsme se bavily o všem možném a když se k nám přidal Emett začala být opravu legrace.
Další hodinu jsem měla malování a Emett řikal že tam bude i Edward.Už se těší že prozkoumám tu jeho tajemnou mysl.
Když jsem přišla do třídy bylo poslední místo volné. K mojí radosti bylo to v lavici Edwarda Cullena. Šla jsem k tomu místu, ale najednou jsem zavrávorala pod tíhou jeho nádherných jantarových očí.Zachvěla jsem se a asi bych upadla, kdyby mě nepodržely dvě silné paže a nepomohly mi se narovnat. ,,Ahoj, já jsem Edward, jsi v pořádku?“ ,,Jo...díky...já jsem Bella“ Usmál se na mě takovým hezkým usměvem a já si připadala že nic jiného není, jen on, byl středem mého vesmíru. Normálně by se řeklo,že to byla láska na první pohled, ale já to cítila úplně jinak. Jakoby jsme se znali už od narození.

Edward Cullen
Vešla do třídy krátce po mě a pomalu se rozhlédla po třídě. Trochu jí naskočil úsměv když zjistila že poslední volné místo bylo u mě. Podíval jsem se jí do očí a ona strnula v pohybu a zčala padat chytnul jsem jí aby nespadla a onase na mě podívala tak že jsem myslel že už jí snad nikdy nepustím ze svého objetí.Najednou byla to jediné co promě existovalo. Představili jsme se a sedli si do lavice. Stále měla ten vyjukaný výraz, ale už se usmívala ,,Takže, dnes budeme malovat portrét souseda, vemte si papíry a začněte.“ Řekla nám učitelka. Přinesl jsem papír i Belle a ona se začervenala a vypadala tak náramě roztomile,že jsem se málem začal smát. Místo toho jsem začal kreslit, ale pořád mi připadalo že ve skutečnosti je tisíckrát hezčí. Pomalu jsem se dostal i k hlasu,tak jsem se zeptal ,,Odkud si přijela?“ Zrůžověla a kousla se do rtu ,,Z Itálie“ odpověděla nervozně. Nemohl jsem se ubránit další otázce ,,Jak to že jsi tak bledá“ Ted´ už se smála ,,To nevím, asi se špatně opaluju nebo co, ale nejseš první kdo se na to zeptal. Mimo to ty taky nejsi zrovna moc opálenej.“ Opáčila s úsměvem.“ Jsem původně z Anglie. Pak jsem se s rodinou přestěhoval na Aljašku. No a tady jsem se opravdu opálit nestihl“ odpavěděl jsem a kriticky jsem se ohlédle k oknu,ale pak jsem se vrátil zpátky k práci.
V tomhle duchu pokračoval celý náš hovor až k autu. Už mi ani nevadilo že jí nemohu číst myšlenky, nebo že vubec nijak nevoní. Povídali jsme si u jejího auta tak dlouho, až za mnou museli sourozenci přijít a dotáhnout mě do auta. Krátce jsme se rozloučili a ona se zase tak hezky začervenala že jsem jí měl chut´dát pusu.Celou cestu domů vládla příjemná atmosféra a nebylo to jen Jasperovým darem ale i osobou, na kterou jsme všichni mysleli...